Přinášíme vám užitečný článek o low cost výletu do Karakorum a Orkhon Valley, které patří mezi nejoblíbenější destinace v Mongolsku. Jestli plánujete navštívit Mongolsko, tak výlet do přírody prostě nesmí chybět:)
Jak se dostat z Ulánbátaru do Karakorum autobusem
Do města Karakorum jsme jeli autobusem z Dragon bus station v Ulánbátaru. Autobus jezdí dvakrát denně a jeho obsazenost lze zkontrolovat na stránkách eticket.transdep.mn .My jsme si koupili jízdenky půl hodiny před odjezdem a naštěstí bylo v autobuse stále místo (mimo sezónu). Cesta trvá 8 hodin a klasicky během ní zastavujeme několikrát na záchod a na oběd v podniku, kde si zase nic neobjednáme, jelikož menu nepřečteme (je napsáno ručně, takže online překladač nemá šanci) a ani na to nemáme odvahu.
Příjezd do Karakorum
Na autobusovém nádraží v Karakorum nás vyzvedla autem majitelka Gaya guesthouse, která se ukazuje jako moc milá a přátelská paní, pro kterou není nic problém. Nejdříve jsme se ubytovali v jurtě, ale zjistili jsme, že v ní nejsou kamna. Noční teploty už klesají k nule a začínáme se bát, že tu umrzneme. Gaya nám dala aspoň 1 deku navíc, no snad to bude stačit.
Po cestě nám vyhládlo, a tak jsme se vydali na prohlídku města a hlavně najít něco k snědku. Karakorum je velmi malé město a kolem 20:00 už bylo skoro všechno zavřené. Zachránila nás restaurace s názvem King. I přes to, že tu byla nějaká oslava, tančilo se a zpívalo, paní čísnice nás zavedla do vedlejší místnosti, ve které jsme se mohli v klidu najíst. Objednali jsme si tradiční mongolské nudle Tsuivan a smažené masové placičky (opět tradiční mongolské jídlo). Po večeři se vracíme domů po tmě a za zvuku vycích psů, cítíme se jako někde na vesnici a mimo civilizaci 😀
Výlety v okolí města Karakorum
1. Objevování malé Gobi
Další den jsme si u Gaye půjčili motorku (25 $ na den) značky Dayun (čínská výroba, velmi oblíbená značka v Mongolsku). Tom se den před tím učil na WikiHow, jak řídit motorku, tak se Anet bojí jak to dopadne, moc se jí tento způsob autoškoly nepozdává :D.
Takže začínáme, pokus číslo jedna, Tom startuje a nic. Pokus číslo dvě, Tom startuje a motorka se stále nechytla. Po pár nepovedených pokusech k nám přichází místní pán a pomáhá nám s motorkou. Zjistilo se, že byla trochu promrzlá a potřebuje zahřát. A je to tady! Asi po 15 minutách Tom startuje, rozjíždí se, dokonce zařazuje jinou rychlost a opravdu jede! Anet nevěří vlastním očím a nasedá na motorku za Toma 😀 Po cestě míjíme stáda dobytka, velbloudy nebo divoké koně. Mongolská příroda je úžasná.
Po hodině a půl přijíždíme k prvním písečným dunám. Jízda na motorce po písku je složitá, ale Tom bojuje statečně. Pouze jednou nastala menší nehoda ve velmi nízké rychlosti, ale za to samozřejmě mohla Anet, protože špatně vyvažovala..blabla…
Vyšplhali jsme na jednu z větších dun (celkem makačka) a užívali jsme si výhled na hory v dáli, velbloudy, které jsme následně pronásledovali pomocí drona, a okolní menší duny.
2. Erdene Zuu Monastery
Po příjezdu do Karakorum jsme šli na prohlídku Erdene Zuu Monastery (klášter). Tato památka je pravděpodobně nejstarším dochovaným buddhistickým klášterem v Mongolsku. V roce 1939 ale zasáhli komunisté, kteří se v rámci čistky pokusili klášter zničit a zabili tisíce stovky mnichů. Přežily pouze 3 menší chrámy a vnější stěna se stúpami jako ukázka pro mezinárodní návštěvníky, že komunistický režim umožňuje svobodu náboženství…fakt ironie. Vstup do komplexu je zdarma, platí se pouze vstup do jednoho chrámu (cca 30 CZK).
3. Výlet do Orkhon Valley a k vodopádu Orkhon
Na výlet do Orkhon valley jsme se nakonec vydali s panem řidičem, kterého nám zařídila Gaya a dvěma Čechy, které jsme potkali na ubytování den před výletem. Bylo fajn si po tak dlouhé době s někým pohovořit v češtině a sdělit si vzájemné zážitky z Mongolska. Výlet stál za všechny 4 lidi 95 $ , plus by se měl ještě platit vstup do národního parku, ale tím, že jsme tam jeli mimo sezonu, tak ho po nás u brány nikdo nechtěl.
Nejdříve nám řidič zastavil u vyhlídky na kaňon, ze kterého šla krásně vidět řeka Orkhon a její meandr. Potom jsem pokračovali dál v cestě a pár metrů před vodopádem jsem se zastavili u lokální mongolské rodiny, která nám nachystala oběd v jurtě. Podávala se rýže se skopovým masem a zeleninou a byla to obrovská a chutná porce.
Po obědě jsme se vydali už pěšky k vodopádu Orkhon. Jezdit na tyto turistická místa mimo sezonu se vyplácí, protože jsme tam byli sami a mohli jsme se v klidu pofotit a kochat vodopádem. Provětrali jsme i drona a po hodině jsme se vrátili k autu.
Museli jsme počkat, až pan řidič opraví spolu s dalšími Mongolci světlo (představení ve stylu Pat a Mat) a potom jsme mohli vyrazit zpátky. Cesta k vodopádu vyjde na celodenní výlet, jelikož v národním parku není zpevněná cesta a často se musí jet velmi pomalu.
4. Želví sochy v okolí Karakorum
Den jsme zakončili výletem ke kamenné želvě, která byla na kopci za našim ubytováním. V Karakorum se nachází celkem 4 želvy (symbol ochrany a věčnosti), které ohraničují hranice dávného města Karakorum. Jedna z nich se nachází přímo v Erdene Zuu Monastery a zbytek můžete zkusit pohledat 🙂
