Toužíte po low cost výletě do pouště, která se řadí mezi nejrozsáhlejší na světě a rozkládá se na území Mongolska a Číny? Tohle je článek pro vás! Gobi je nejseverněji položená poušť na zemi od čehož se odvíjí i teploty, které tu panují. My sami jsme se v říjnu dostali s teplotami pod 0°!
Jak se dostat z Ulánbátaru do Gobi autobusem
Existují 3 způsoby, jak se dostat k poušti Gobi:
1.Jednou z nich je zakoupení tour v Ulánbátaru, kterou nabízí skoro každý hotel a několik turistických společností. Tato možnost je sice nejjednodušší a nejpohodlnější, ale zároveň i nejdražší.
2. Druhou možností je půjčení auta v Ulánbátaru. Tento způsob příliš nedoporučujeme, jelikož půjčit si auto bez řidiče je v Mongolsku velmi drahé a cesty v Gobi nejsou nijak značené a občas nebezpečné. Člověk se tak může snadno ztratit nebo zničit auto.
3. Třetí možností, kterou jsme si zvolili i my, je dojet autobusem do města Dalanzagdad a sehnat si ve městě řidiče s terénním automobilem.
Autobus odjíždí z autobusové zastávky Lavai v Ulánbátaru, jezdí dvakrát denně (v 8:00 a 16:00) , cesta trvá přibližně 9 hodin (záleží na délce obědové pauzy a jak moc musí řidič nahánět lidi, aby se vrátili do autobusu :D) a vede tam zpevněná silnice. Na autobusové nádraží Lavai jsme jeli taxíkem, který s námi schválně udělal okružní jízdu po Ulánbátaru, aby z nás dostal více peněz…no hlavně, že jsme stihli autobus.
Jak si sehnat tour ve městě Dalanzagdad
V Dalanzagdadu nás vyzvedla paní, u které jsme byli ubytovaní přes Airbnb. Sotva jsme si vyzvedli krosny, už se na nás vrhali ostatní lidé, aby nám nabídli tour do Gobi. My jsme se ale domluvili řidiče přes ubytování. Nakonec jsme zvolili dvou denní výlet k písečným dunám a k Flaming cliffs, který nás vyšel na 150 dolarů – 400 000 MNT.
1. Výlet k písečné duně Khongor
V 10 ráno nás na ubytování vyzvedl řidič Batyk v jeho stříbrném terénním Lexusu. Cesta k duně vedl přes nekonečně dlouhou step, která byla z jedné strany ohraničena skalami. Nejdříve nás Batyk zavezl ke kamenným malbám, které se ukrývaly na vrcholu jednoho z kopců a výstup na něj nás pořádně protáhl. Malby nejsou nijak značené, a tak jsme museli dobře hledat, ale našli jsme!
Po obědě jsme se vydali až k písečným dunám. Cesta k těm nejvyšším trvala cca 4 hodiny divoké jízdy. Batyk nás zavezl k dunám co nejblíže a zbytek už byl na nás. Výstup byl strašně náročný, při každém kroku se naše nohy propadly do písku a sjely zase o kousek dolů. Bylo to hrozně demotivující a měli jsme pocit, že s takovým tempem tam nikdy nevylezeme. Po asi hodinovém nadávání a pár prožitých krizí jsme se na dunu přeci jen vyšplhali. Výhled stál rozhodně za tu námahu a byl dechberoucí! V okolí duny byla nekonečná step, spousta jiných menších písečných dun a na jiné straně vzadu se zase tyčily obrovské hory.
Ubytování v poušti
Dole pod dunami na nás už čekal Batyk, aby nás zavezl k nedalekému ubytování v jurtě. Její poloha byla skvělá, jelikož jsme měli výhled na duny! Jurta stála 30 000 MNT a spal v ní s námi i řidič Batyk. Ukázalo se to jako výhoda, protože se staral o krb a teplo v jurtě. Komunikace mezi námi a Batykem velmi vázla, jelikož mluvil pouze lámanou ruštinou a ani slovo anglicky. Náš slovník byl tedy velmi omezený a ve stanu jsme na sebe mluvili ve stylu: Batyk:,,teplo“ Tom: ,,teplo“ (nutno podotknout, že ráno jsme naši komunikaci posunuli na další level a začali jsme mezi sebou používat i slovo zima :D). Suma sumárum jsme se domluvili s Batykem pomocí slov teplo, spasiba, charašo a zima :D. Ještě před spaním jsme šli pozorovat noční oblohu, která byla na poušti díky naprosté tmě dokonalá!
2. Flaming cliffs
Flaming cliffs jsou od písečných dun vzdálené asi 2,5 hodiny jízdy autem. Toto místo je známé jako první naleziště dinosauřích vajec. Také zde byly objeveny ostatky dinosaurů a my jsme měli hrozně velké štěstí na řidiče, jelikož po cestě zastavil a začal něco vyhrabávat v zemi. První jsme si mysleli, že tam má zakopané jídlo (během celé naší cesty jsme ho neviděli jíst nic jiného než dva bonbony, které jsme mu dali). Po chvilce nás ale přivolal k sobě a ukázal nám dinosauří kosti.
Potom jsme se vydali po vlastní ose. Nejdříve jsme si prošli vrchní část Flaming cliffs, ze které je nejlepší výhled na celé údolí a potom jsme sešli vyschlým korytem říčky dolů a obešli zbytek. Nejkrásnější jsou Flaming cliffs během západu slunce, ale to jsme bohužel nestihli.
3. Soutěž v lukostřelbě
Nakonec si pro nás Batyk připravil bonus v podobě soutěže v lukostřelbě, která se konala v neděli v městě Dalanzagdad. Sami jsme si mohli vyzkoušet natáhnout luk a byla to pořádná makačka. Místní lidé na nás byli hrozně milí a dali nám ochutnat mongolskou vodku, která byla dobrá a jemná a potom mléčný nápoj kumir, který byl hrozně hnusný a kyselý. Opravdu nechápeme, jak jim to může chutnat 😀
