Scenérie řeky Li je vyobrazena na čínské bankovce v hodnotě 20 yuanu a její okolí lemuje úžasná vápencová krajina. Tohle místo na našem seznamu prostě nemohlo chybět!
Naším centrálním bodem, ze kterého jsme podnikali výšlapy a výlety bylo město Xingping, do kterého jsme dorazili autobusem z vlakového nádraží Yangshuo. Xingping je menší a v dnešní době především turistické město, které není rozvinuté tolik jako Yangshuo, zato ale nabízí snadný přístup k řece Li a jednu z nejhezčích vyhlídek! V tomto příspěvku budeme psát hlavně o vyhlídkách, protože jsou na této krajině snad to nejlepší.
Laozhai mountain
Laozhai mountain nabízí nejkrásnější výhled na řeku Li a její okolí v Xingpingu. Výhled si ale musíte vydřít cca půlhodinovým výstupem na horu. Nejoblíbenější doba na výstup je před západem slunce, takže doporučujeme vylézt o hodinu dříve ať chytnete to nejlepší místo (nám se to vyplatilo!). Naše ubytování This Old Place International Youth Hostel mělo výhodou pozici, jelikož se nacházelo pouze pár metrů před začátkem výstupu.
Wuzhi mountain
Jedna z nejhezčích vyhlídek v okolí, ale zároveň nová a turisticky tolik neobjevená. Je několik možností, jak se k ní z Xingpingu dostat (autobus, taxi, motorka), ale my jsme si samozřejmě vybrali tu nejdobrodužnější a to na kole! Cesta tam a zpět je dlouhá 50 km a prochází kopcovitým terénem. Snažili jsme se proto sehnat kola, se kterými to půjde zvládnout (náš hotel nabízel obyčejná kola s košíkem a bez přehazovaček). Nakonec se nám podařila ulovit provozuschopná kola (Anet ani Tomovi nebrzdilo jedno kolo, špatně se přehazovalo) za 30 yuanu za kolo/den a bez depositu u paní, která má obchod s potravinami kousek od autobusového nádraží :D. Vyrážíme!
Nejdříve jsme se dostali pomocí trajektu přes řeku, za kterou jsme najeli na silnici, která vedla nahoru do kopců. Už po pár metrech se Anet rozbila přehazovačka, ale naštěstí byl Tom schopný ji opravit. Konec kopce byl v nedohlednu, a aby toho nebylo málo, tak jsme po 7 km zjistili, že jsme špatně odbočili. Anet to v tu chvíli chtěla vzdát, protože byla naštvaná na kolo (u cest do kopce jsme museli slézt z kola a jít raději pěšky), na toho chytrolína z internetu, který cestu na kole doporučoval a na časovou tíseň. Tom ale nepřipustil, že bychom to mohli vzdát, a tak jsme se vrátili na správnou cestu a jeli dál.
Cestu lemovaly ovocné sady, palmy, bambusy a úžasné vyhlídky na okolí. Měli jsme tak možnost nahlédnout na úžasnou zemědělskou krajinu a její obyvatele. Za tohle to utrpení na kole určitě stálo!
Asi 4 km před cílem jsme zastavili ve vesnici Putao pro vodu a na oběd. Vsadili jsme na jistotu a dali jsme si nudle ve vývaru. Co se ale nestalo, Anet to přehnala s chilli a myslela, že jí shoří rty a zapálí se celé tělo. Vzhledem k tomu, že měla hrozní hlad, tak to celé snědla, ale víte jak se říká :“Nejez chilli bude tě pálit prdel“?…tak můžu potvrdit pravdivost :/
Konečně po 3 hodinách přijíždíme k bráně vyhlídky. Zaplatili jsme 50 yuan za osobu a vylezli opět nekonečné množství schodů. K našemu překvapení jsme navrchu hory úplně
sami a můžeme si tak nerušeně užít výhled na okolí. Vidíme rybáře, pána na bambusovém voru, rýžová pole, sady a zákruty řeky. Navrchu jsme strávili asi dvě hodiny a během té doby nepřišli žádní turisté (asi proto, že tam nedojede zájezdový autobus)!
Cesta nazpět už byla snadnější. Sice jsme museli sesednout z kola u každého pořádnějšího kopce, ale stoupání už bylo menší. Nakonec těch půjčení kol nelitujeme, jelikož jsme si mohli po cestě prohlédnout krajinu, která nás nadchla. View