Večerní výstup na jednu z posvátných taoistických hor s cílem stihnout východ slunce nám znělo jako nezapomenutelné dobrodružství a dobrý nápad. Ale v listopadu a bez pořádného teplého oblečení? No byl to adrenalinový zážitek, který i přes všechna trápení nakonec stál za to 🙂
Jak se dostat z města Xi’an do Huashan vlakem
Nejdříve jsme si užili naši první jízdu čínským rychlovlakem z města do Xi’an do města Huashan. Vlak jel maximální rychlostí 305 km/h a cesta trvala pouhou půl hodinu (cca 120 km). Člověk by čekal, že ta rychlost s ním něco udělá, ale nám vůbec nepřišlo, že jedeme tak rychle. Vlak odjíždní z North bus station a my jsme koupili lístky těsně před jeho odjezdem.
Do Huashanu jsme dorazili v 19:00 a nestihli jsme tak shuttle bus (žlutý autobus s číslem 1), který jezdí do parku zadarmo. Museli jsme vzít taxi za cenu 20 yuan, kterou jsme nedokázali usmlouvat na nižší (taxikáři tam mají jeden velký monopol).
Večerní výstup na Huashan a popis trasy
Doporučený začátek večerního výstupu je sice ve 23:00, ale my jsme se rozhodli jít po příjezdu rovnou do akce. Na internetu jsme se dočetli o náročnosti výšlapu, a tak jsme nechtěli nic podcenit a východ slunce stihnout. Máme s sebou sušenky, plechovky red bullu, ovoce a housku na snídani. Park je otevřený 24 hodin a je celý osvětlený, takže jdeme na to!
První část trasy je poměrně prudké stoupání do kopce, tady se ještě všichni tvářili jako hrdinové, pár mladíků i běželo a někteří Číňani dokonce stíhali telefonovat, nejspíše aby s druhými sdíleli jejich zážitky po cestě 😀
Druhá část trasy se skládá z nekonečného množství schodů, které jsou různě veliké a prudké. V tomto úseku jsme se pořádně nadřeli a zahřáli. Museli jsme dělat pravidelné pauzy na pití a nabrání dechu. Navíc kolem půlnoci na nás přišla první krize a nastala tak chvíle na první dávku energie v podobě sušenek 😀
Asi kolem 1 hodiny ranní jsme dorazili k severnímu vrcholu – North peak, kde bylo živo, všechny podniky měly ještě otevřeno a hrála zde muzika. Doufáme, že to tak bude vypadat i u našeho cílového východního vrcholu – East peak.
Pokračujeme dál směr východní vrchol a potkáváme ještě jednoho nadšence, se kterým se shodujeme, že jdeme moc rychle a dorazíme tam příliš brzo. Zpátky k severnímu vrcholu se nám ale nechce, a tak pokračujeme dál. Kocháme se výhledy na osvětlené vrcholky a město. Těšíme se, až konečně nastane ráno a my uvidíme, jak rozsáhlé jsou hory, kolem kterých jdeme a jak asi vypadají.
K východnímu vrcholu – East peak jsme přišli kolem 1:30 ráno. K našemu překvapení tu ale není žádná otevřená restaurace, ve které bychom se mohli ohřát a strávit čas až do východu slunce. V nejbližším hotelu po nás chtějí 180 yuan za přespání, což je strašně drahé, a tak jsme se rozhodli přenocovat venku. Po pár minutách litujeme, že jsme si nevzali spacáky, ale co se dá dělat:) Zkusili jsme to na lavičce, ve věži, na kameni, ale všude byla zima a tak jsme se rozhodli, že se zahřejeme chůzí a nakonec nás zoufalost zavedla až na toalety pod sušák na ruce. Situace je špatná a my se snažíme zahřát představou toho, že ležíme na pláži a smažíme se.
Východ slunce nastal kolem 7 hodiny ráno a pozorovali jsme ho spolu s davem čínských turistů. Bohužel se akce moc nevyvedla, jelikož bylo oblačno a i když se sluneční paprsky snažily projít přes mraky, tak to mezi nejlepší východy slunce určitě nepatřilo.
Plank Walk – jedna z nejnebezpečnějších ferat na světě
Už je nám ale tepleji a můžeme jít na jednu z nejnebezpečnějších ferat světa tzv. Plank walk, která se nachází na South peak a stojí 30 yuan. K našemu zklamání je ferrata strašně organizovaná, musí se chodit v jasném pořadí za sebou a není tak dlouhá, jak se zdálo na internetu. Čínští turisté mají navíc strach a jsou strašně pomalí. Určitě to byl zážitek kvůli výhledu na okolní hory, ale znovu bychom na ni už nešli.
Naší poslední zastávkou byl West peak, na který vede i lanovka, takže byl bohužel přelidněný, ale zároveň z něj byl jeden z nejlepších výhledů. Cesta dolů už byla mnohem snadnější, ale přesto si člověk musí dát pozor na to, kam šlape.
